V České republice v roce 2024 bydlela v nájmu zhruba pětina domácností, které na něj v průměru vydávaly asi 30 % svých příjmů. Češi však dlouhodobě dávají přednost vlastnickému bydlení. Až od roku 2021 podíl nájemního bydlení začal mírně vzrůstat, což ve velké míře souviselo s tehdejším zpřísněním podmínek pro poskytnutí hypotečních úvěrů, a také s vyššími úroky nastavenými od ČNB.

Vláda schválila na konci října letošního roku dva návrhy Ministerstva pro místní rozvoj, které jsou důležité pro oblast dostupného nájemního bydlení a pro vztahy mezi nájemci a pronajímateli. Jedná se o nařízení vlády o postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení a aktualizaci definice a finančních limitů běžné údržby a drobných oprav v bytech.

Španělský realitní trh patří v současnosti k nejdynamičtějším v celé Evropské unii. Hlavními důvody jsou příznivé ceny, příjemné klima vhodné pro celoroční rekreaci a také dobré dopravní spojení z České republiky. Na zvýšené poptávce se významně podepsala i situace na Ukrajině, právě kvůli ní se stále více Čechů poohlíží po nemovitosti právě ve Španělsku.

Podle ústavy České republiky je možné k vyvlastnění přistoupit pouze tehdy, je-li to ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Důležité je, že všechny tyto podmínky musí být splněny současně. Podrobnější informace pak obsahuje zákon o vyvlastnění a tzv. liniový zákon.

Prodejům nových bytů v hlavním městě se stále daří, od začátku roku do konce září jich developeři prodali už 5120. To je o 21,3 procenta více než za první tři čtvrtletí loňského roku. Jen během třetího čtvrtletí si našlo nového majitele 1560 bytů, což je o meziročně 28,9 procenta více. Průměrná cena v porovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostla o 7,18 procenta. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti Ekospol.

Česká republika stojí na prahu demografické změny, která ovlivní nejen rozpočet státu, díky výraznému zvýšení nákladů na vyplácení důchodů, ale bude mít i razantní dopady do realitního trhu.